॥ શ્રી સ્વામિનારાયણો વિજયતે ॥

॥ સત્સંગદીક્ષા ॥

Yogi

YOGI CHALLENGE

177

मरणादिप्रसङ्गेषु कथाभजनकीर्तनम्।

कार्यं विशेषतः स्मार्यो ह्यक्षरपुरुषोत्तमः॥१७७॥

મરણાદિપ્રસઙ્ગેષુ કથાભજનકીર્તનમ્।

કાર્યં વિશેષતઃ સ્માર્યો હ્યક્ષરપુરુષોત્તમઃ॥૧૭૭॥

Maraṇādi-prasangeṣhu kathā-bhajana-kīrtanam ।

Kāryam visheṣhatah smāryo hyakṣhara-Puruṣhottamah ॥177॥

મરણ આદિ પ્રસંગોમાં વિશેષ ભજન-કીર્તન કરવું, કથા કરવી, અક્ષરપુરુષોત્તમ મહારાજનું સ્મરણ કરવું. (૧૭૭)

Maraṇ ādi prasangomā visheṣh bhajan-kīrtan karavu, kathā karavī, Akṣhar-Puruṣhottam Mahārājnu smaraṇ karavu. (177)

In the event of a death or other sad occasions, one should perform additional acts of devotion, sing kirtans, engage in discourses and remember Akshar-Purushottam Maharaj. (177)

मृत्यु आदि प्रसंगों में विशेष भजन-कीर्तन करें, कथा करें, अक्षरपुरुषोत्तम महाराज का स्मरण करें। (१७७)

मरण आदी प्रसंगी विशेषकरून कथा-कीर्तन करावे आणि अक्षरपुरुषोत्तम महाराजांचे स्मरण करावे. (177)

loop
178

पुत्रीपुत्रात्मिका स्वस्य संस्कार्या संततिः सदा।

सत्सङ्गदिव्यसिद्धान्तैः सदाचारैश्च सद्‌गुणैः॥१७८॥

પુત્રીપુત્રાત્મિકા સ્વસ્ય સંસ્કાર્યા સંતતિઃ સદા।

સત્સઙ્ગદિવ્યસિદ્ધાન્તૈઃ સદાચારૈશ્ચ સદ્‌ગુણૈઃ॥૧૭૮॥

Putrī-putrātmikā svasya sanskāryā santatih sadā ।

Satsanga-divya-siddhāntaih sad-āchāraish-cha sadguṇaihi ॥178॥

દીકરી કે દીકરા એવાં પોતાનાં સંતાનોને સત્સંગના દિવ્ય સિદ્ધાંતો, સારાં આચરણો અને સદ્‌ગુણો વડે સદા સંસ્કાર આપવા. (૧૭૮)

Dīkarī ke dīkarā evā potānā santānone satsangnā divya siddhānto, sārā ācharaṇo ane sadguṇo vaḍe sadā sanskār āpavā. (178)

One should always impart sanskārs to one’s sons and daughters by teaching them the divine principles of satsang, good conduct and virtues. (178)

पुत्री या पुत्र के रूप में प्राप्त अपनी संतानों को सत्संग के दिव्य सिद्धांतों, शुभ आचरणों एवं सद्‌गुणों के द्वारा संस्कार प्रदान करें। (१७८)

संततींवर सत्संगाचे दिव्य सिद्धांत, सदाचरण आणि सद्गुणांचे सदैव संस्कार करावेत. (178)

loop
179

सत्सङ्गशास्त्रपाठाद्यैर्गर्भस्थामेव संततिम्।

संस्कुर्यात् पूरयेन् निष्ठाम् अक्षरपुरुषोत्तमे॥१७९॥

સત્સઙ્ગશાસ્ત્રપાઠાદ્યૈર્ગર્ભસ્થામેવ સંતતિમ્।

સંસ્કુર્યાત્ પૂરયેન્ નિષ્ઠામ્ અક્ષરપુરુષોત્તમે॥૧૭૯॥

Satsanga-shāstra-pāṭhādyair-garbha-sthām eva santatim ।

Sanskuryāt pūrayen-niṣhṭhām Akṣhara-Puruṣhottame ॥179॥

સંતાન જ્યારે ગર્ભમાં હોય ત્યારથી જ તેને સત્સંગ સંબંધી શાસ્ત્રોનું વાંચન વગેરે કરીને સંસ્કાર આપવા અને અક્ષરપુરુષોત્તમ મહારાજને વિષે નિષ્ઠા પૂરવી. (૧૭૯)

Santān jyāre garbhamā hoy tyārthī ja tene satsang sambandhī shāstronu vānchan vagere karīne sanskār āpavā ane Akṣhar-Puruṣhottam Mahārājne viṣhe niṣhṭhā pūravī. (179)

From when a child is in the womb, one should instill sanskārs and conviction in Akshar-Purushottam Maharaj by reading the sacred texts of satsang and through other [noble] acts. (179)

संतान जब गर्भ में हो, तभी से उसे सत्संग संबंधी शास्त्रों के पठन आदि द्वारा संस्कार दें एवं अक्षरपुरुषोत्तम महाराज में निष्ठा कराएँ। (१७९)

गर्भावस्थेतच संतानावर सत्संगसंबंधी शास्त्रांचे वाचन इत्यादी करून संस्कार करावेत आणि अक्षरपुरुषोत्तम महाराजांची निष्ठा करवावी. (179)

loop
180

कुदृष्ट्या पुरुषैर्नैव स्त्रियो दृश्याः कदाचन।

एवमेव कुदृष्ट्या च स्त्रीभिर्दृश्या न पूरुषाः॥१८०॥

કુદૃષ્ટ્યા પુરુષૈર્નૈવ સ્ત્રિયો દૃશ્યાઃ કદાચન।

એવમેવ કુદૃષ્ટ્યા ચ સ્ત્રીભિર્દૃશ્યા ન પૂરુષાઃ॥૧૮૦॥

Kudṛaṣhṭyā puruṣhair naiva striyo dṛushyāh kadāchana ।

Evam eva kudṛuṣhṭyā cha strībhir dṛushyā na pūruṣhāhā ॥180॥

પુરુષો ક્યારેય કુદૃષ્ટિએ કરીને સ્ત્રીઓને ન જુએ. તે જ રીતે સ્ત્રીઓ પણ કુદૃષ્ટિએ કરીને પુરુષોને ન જુએ. (૧૮૦)

Puruṣho kyārey kudṛuṣhṭie karīne strīone na jue. Te ja rīte strīo paṇ kudṛuṣhṭie karīne puruṣhone na jue. (180)

Men should never look at women with a wrong intent. In the same manner, women should also never look at men with a wrong intent. (180)

पुरुष कदापि स्त्रियों को कुदृष्टि से न देखें। उसी प्रकार स्त्रियाँ भी पुरुषों को कुदृष्टि से न देखें। (१८०)

पुरुषांनी कधीही स्त्रियांना वाईट नजरेने बघू नये. तसेच स्त्रियांनी पण पुरुषांना वाईट नजरेने बघू नये. (180)

loop
181

स्वीयपत्नीतराभिस्तु रहसि वसनं सह।

आपत्कालं विना क्वापि न कुर्युर्गृहिणो नराः॥१८१॥

સ્વીયપત્નીતરાભિસ્તુ રહસિ વસનં સહ।

આપત્કાલં વિના ક્વાપિ ન કુર્યુર્ગૃહિણો નરાઃ॥૧૮૧॥

Svīya-patnītarābhis-tu rahasi vasanam saha ।

Āpat-kālam vinā kvāpi na kuryur gṛuhiṇo narāhā ॥181॥

ગૃહસ્થાશ્રમમાં રહ્યા એવા પુરુષોએ પોતાની પત્ની સિવાય અન્ય સ્ત્રીઓ સાથે આપત્કાળ વિના ક્યાંય પણ એકાંતમાં ન રહેવું. (૧૮૧)

Gṛuhasthāshrammā rahyā evā puruṣhoe potānī patnī sivāya anya strīo sāthe āpatkāḷ vinā kyāy paṇ ekāntmā na rahevu. (181)

Except in emergency situations, married men should never remain alone anywhere with women other than their wife. (181)

गृहस्थाश्रमी पुरुष अपनी पत्नी के अतिरिक्त अन्य स्त्रियों के साथ आपत्काल के बिना कहीं भी एकांत में न रहें। (१८१)

गृहस्थाश्रमी पुरुषांनी परस्त्रियांसोबत आपत्काळा व्यतिरिक्त कोठेही एकांतात राहू नये. (181)

loop
SHLOKAS

Type: Keywords Exact phrase