॥ શ્રી સ્વામિનારાયણો વિજયતે ॥

॥ સત્સંગદીક્ષા ॥

Category: Understanding

Showing 16-20 of 54

46

नूनं नङ्क्ष्यन्ति मे विघ्नाः पापदोषाश्च दुर्गुणाः।

नूनं प्राप्स्याम्यहं शान्तिमानन्दं परमं सुखम्॥४६॥

નૂનં નઙ્ક્ષ્યન્તિ મે વિઘ્નાઃ પાપદોષાશ્ચ દુર્ગુણાઃ।

નૂનં પ્રાપ્સ્યામ્યહં શાન્તિમાનન્દં પરમં સુખમ્॥૪૬॥

Nūnam nankṣhyanti me vighnāh pāpa-doṣhāsh-cha dur-guṇāhā ।

Nūnam prāpsyāmyaham shāntim ānandam paramam sukham ॥46॥

મારાં વિઘ્નો, પાપ, દોષ તથા દુર્ગુણો અવશ્ય નાશ પામશે. હું અવશ્ય શાંતિ, પરમ આનંદ અને સુખ પામીશ. (૪૬)

Mārā vighno, pāp, doṣh tathā durguṇo avashya nāsh pāmashe. Hu avashya shānti, param ānand ane sukh pāmīsh. (46)

My hindrances, sins, flaws and bad qualities will certainly be destroyed. I will surely attain peace, supreme bliss and happiness. (46)

मेरे विघ्न, पाप, दोष तथा दुर्गुण अवश्य नष्ट होंगे। मैं शांति, सुख और परम आनंद को अवश्य प्राप्त करूँगा। (४६)

माझी विघ्ने, पाप, दोष तसेच दुर्गुण अवश्य नाश पावतील. मी अवश्य शांती, परम आनंद आणि सुख प्राप्त करीन. (46)

ਮੇਰੀਆਂ ਅੜਚਨਾਂ (ਰੁਕਾਵਟਾਂ), ਪਾਪ, ਦੋਸ਼ ਅਤੇ ਔਗੁਣ ਜ਼ਰੂਰ ਨਸ਼ਟ ਹੋਣਗੇ। ਮੈਂ ਸ਼ਾਂਤੀ, ਸੁਖ ਅਤੇ ਪਰਮ ਆਨੰਦ ਨੂੰ ਜ਼ਰੂਰ ਪ੍ਰਾਪਤ ਕਰਾਂਗਾ। (46)

loop
47

यतो मां मिलितः साक्षाद् अक्षरपुरुषोत्तमः।

निश्चयेन तरिष्यामि दुःखजातं हि तद्‌बलात्॥४७॥

યતો માં મિલિતઃ સાક્ષાદ્ અક્ષરપુરુષોત્તમઃ।

નિશ્ચયેન તરિષ્યામિ દુઃખજાતં હિ તદ્‌બલાત્॥૪૭॥

Yato mām militah sākṣhād Akṣhara-Puruṣhottamaha ।

Nishchayena tariṣhyāmi dukha-jātam hi tad balāt ॥47॥

કારણ કે મને સાક્ષાત્ અક્ષરપુરુષોત્તમ મહારાજ મળ્યા છે. તેમના બળે હું જરૂર દુઃખને તરી જઈશ. (૪૭)

Kāraṇ ke mane sākṣhāt Akṣhar-Puruṣhottam Mahārāj maḷyā chhe. Temanā baḷe hu jarūr dukhne tarī jaīsh. (47)

This is because I have attained the manifest form of Akshar-Purushottam Maharaj. With his strength, I will surely overcome misery. (47)

क्योंकि मुझे साक्षात् श्रीअक्षरपुरुषोत्तम महाराज मिले हैं। उनके बल से मैं निश्चय ही दुःखों को पार कर जाऊँगा। (४७)

कारण मला साक्षात अक्षरपुरुषोत्तम महाराज भेटले आहेत. त्यांच्या बळाने मी नक्की दुःखाला तरुन जाईन. (47)

ਕਿਉਂਕਿ ਮੈਨੂੰ ਸਾਕਸ਼ਾਤ ਸ਼੍ਰੀਅਕਸ਼ਰਪੁਰਸ਼ੋਤਮ ਮਹਾਰਾਜ ਮਿਲੇ ਹਨ। ਉਨ੍ਹਾਂ ਦੀ ਤਾਕਤ ਨਾਲ ਮੈਂ ਨਿਸਚਿਤ ਤੌਰ ’ਤੇ ਹੀ ਦੁੱਖਾਂ ਨੂੰ ਪਾਰ ਕਰ ਜਾਵਾਂਗਾ। (47)

loop
48

विचार्यैवं बलं रक्षेद् नाऽऽश्रितो निर्बलो भवेत्।

आनन्दितो भवेन्नित्यं भगवद्‌बलवैभवात्॥४८॥

વિચાર્યૈવં બલં રક્ષેદ્ નાઽઽશ્રિતો નિર્બલો ભવેત્।

આનન્દિતો ભવેન્નિત્યં ભગવદ્‌બલવૈભવાત્॥૪૮॥

Vichāryaivam balam rakṣhed nā’shrito nirbalo bhavet ।

Ānandito bhaven-nityam Bhagavad bala vaibhavāt ॥48॥

આ રીતે વિચારનું બળ રાખી આશ્રિત ભક્ત ક્યારેય હિંમત ન હારે અને ભગવાનના બળે આનંદમાં રહે. (૪૮)

Ā rīte vichārnu baḷ rākhī āshrit bhakta kyārey himmat na hāre ane Bhagwānnā baḷe ānandmā rahe. (48)

With the strength of such thoughts, a devotee who has taken refuge never loses courage and remains joyous due to the strength of Bhagwan. (48)

इस तरह विचार का बल रखकर आश्रित भक्त कदापि हिम्मत न हारे और भगवान के बल से सदा आनंद में रहे। (४८)

अशा रीतीने विचारांचे बळ राखून, आश्रित भक्ताने कधीही हिंमत न हारता भगवंतांच्या बळाने आनंदात रहावे. (48)

ਇਸ ਤਰ੍ਹਾਂ ਵਿਚਾਰ ਦਾ ਬਲ ਰੱਖ ਕੇ ਸ਼ਰਣ ਆਇਆ ਭਗਤ ਕਦੇ ਵੀ ਹਿੰਮਤ ਨਾ ਹਾਰੇ ਅਤੇ ਭਗਵਾਨ ਦੀ ਸ਼ਕਤੀ ਨਾਲ ਹਮੇਸ਼ਾ ਆਨੰਦ ਵਿਚ ਰਹੇ। (48)

loop
87

शुद्धोपासनभक्तिं हि पोषयितुं च रक्षितुम्।

भक्तिं मन्दिरनिर्माणरूपां प्रावर्तयद्धरिः॥८७॥

શુદ્ધોપાસનભક્તિં હિ પોષયિતું ચ રક્ષિતુમ્।

ભક્તિં મન્દિરનિર્માણરૂપાં પ્રાવર્તયદ્ધરિઃ॥૮૭॥

Shuddhopāsana-bhaktim hi poṣhayitum cha rakṣhitum ।

Bhaktim mandira-nirmāṇa-rūpām prāvartayaddharihi ॥87॥

શ્રીહરિએ શુદ્ધ ઉપાસના-ભક્તિનાં પોષણ અને રક્ષણ માટે મંદિર નિર્માણરૂપ ભક્તિનું પ્રવર્તન કર્યું. અને ભગવાનની જેમ જ તેમના ઉત્તમ ભક્ત એવા અક્ષરબ્રહ્મની ભગવાનની સાથે સેવા કરવા માટે આજ્ઞા કરી. (૮૭-૮૮)

Shrīharie shuddha upāsanā-bhaktinā poṣhaṇ ane rakṣhaṇ māṭe mandir nirmāṇrūp bhaktinu pravartan karyu. Ane Bhagwānnī jem ja temanā uttam bhakta evā Akṣharbrahmanī Bhagwānnī sāthe sevā karavā māṭe āgnā karī. (87-88)

Shri Hari inspired the creation of mandirs as a form of devotion to foster and protect pure upāsanā and bhakti. He instructed that, along with Bhagwan, one should also serve his supreme devotee, Aksharbrahman, in the very same manner that one serves Bhagwan. (87–88)

श्रीहरि ने शुद्ध उपासना-भक्ति की पुष्टि तथा रक्षा के लिए मंदिर-निर्माणरूप भक्ति का प्रवर्तन किया है एवं भगवान के साथ उनके उत्तम भक्त अक्षरब्रह्म की भगवान के समान ही सेवा करने की आज्ञा दी है। (८७-८८)

श्रीहरींनी शुद्ध उपासना-भक्तीच्या पोषण तसेच रक्षणासाठी मंदिर निर्माण करण्याच्या भक्तीचे प्रवर्तन केले आणि भगवंतां प्रमाणेच त्यांचे उत्तम भक्त अशा अक्षरब्रह्मांची भगवंतांसोबतच सेवा करण्याची आज्ञा केली. (87-88)

ਸ਼੍ਰੀਹਰੀ ਨੇ ਸ਼ੁੱਧ ਉਪਾਸਨਾ-ਭਗਤੀ ਦੀ ਪ੍ਰੋੜ੍ਹਤਾ (ਪੁਸ਼ਟੀ) ਅਤੇ ਰੱਖਿਆ ਲਈ ਮੰਦਰ-ਨਿਰਮਾਣ-ਰੂਪ ਭਗਤੀ ਦੀ ਪਰੰਪਰਾ ਚਲਾਈ ਹੈ ਅਤੇ ਭਗਵਾਨ ਦੇ ਨਾਲ ਉਨ੍ਹਾਂ ਦੇ ਉੱਤਮ ਭਗਤ ਅਕਸ਼ਰਬ੍ਰਹਮ ਦੀ ਭਗਵਾਨ ਦੇ ਸਮਾਨ ਹੀ ਸੇਵਾ ਕਰਨ ਦੀ ਆਗਿਆ ਦਿੱਤੀ ਹੈ। (87-88)

loop
88

तथैवाऽऽज्ञापयामास सेवार्थं हरिणा सह।

तस्य चोत्तमभक्तस्य तस्येवैवाऽक्षरस्य च॥८८॥

તથૈવાઽઽજ્ઞાપયામાસ સેવાર્થં હરિણા સહ।

તસ્ય ચોત્તમભક્તસ્ય તસ્યેવૈવાઽક્ષરસ્ય ચ॥૮૮॥

Tathaivā’gnāpayām āsa sevārtham Hariṇā saha ।

Tasya chottama-bhaktasya tasyevaivā’kṣharasya cha ॥88॥

શ્રીહરિએ શુદ્ધ ઉપાસના-ભક્તિનાં પોષણ અને રક્ષણ માટે મંદિર નિર્માણરૂપ ભક્તિનું પ્રવર્તન કર્યું. અને ભગવાનની જેમ જ તેમના ઉત્તમ ભક્ત એવા અક્ષરબ્રહ્મની ભગવાનની સાથે સેવા કરવા માટે આજ્ઞા કરી. (૮૭-૮૮)

Shrīharie shuddha upāsanā-bhaktinā poṣhaṇ ane rakṣhaṇ māṭe mandir nirmāṇrūp bhaktinu pravartan karyu. Ane Bhagwānnī jem ja temanā uttam bhakta evā Akṣharbrahmanī Bhagwānnī sāthe sevā karavā māṭe āgnā karī. (87-88)

Shri Hari inspired the creation of mandirs as a form of devotion to foster and protect pure upāsanā and bhakti. He instructed that, along with Bhagwan, one should also serve his supreme devotee, Aksharbrahman, in the very same manner that one serves Bhagwan. (87–88)

श्रीहरि ने शुद्ध उपासना-भक्ति की पुष्टि तथा रक्षा के लिए मंदिर-निर्माणरूप भक्ति का प्रवर्तन किया है एवं भगवान के साथ उनके उत्तम भक्त अक्षरब्रह्म की भगवान के समान ही सेवा करने की आज्ञा दी है। (८७-८८)

श्रीहरींनी शुद्ध उपासना-भक्तीच्या पोषण तसेच रक्षणासाठी मंदिर निर्माण करण्याच्या भक्तीचे प्रवर्तन केले आणि भगवंतां प्रमाणेच त्यांचे उत्तम भक्त अशा अक्षरब्रह्मांची भगवंतांसोबतच सेवा करण्याची आज्ञा केली. (87-88)

ਸ਼੍ਰੀਹਰੀ ਨੇ ਸ਼ੁੱਧ ਉਪਾਸਨਾ-ਭਗਤੀ ਦੀ ਪ੍ਰੋੜ੍ਹਤਾ (ਪੁਸ਼ਟੀ) ਅਤੇ ਰੱਖਿਆ ਲਈ ਮੰਦਰ-ਨਿਰਮਾਣ-ਰੂਪ ਭਗਤੀ ਦੀ ਪਰੰਪਰਾ ਚਲਾਈ ਹੈ ਅਤੇ ਭਗਵਾਨ ਦੇ ਨਾਲ ਉਨ੍ਹਾਂ ਦੇ ਉੱਤਮ ਭਗਤ ਅਕਸ਼ਰਬ੍ਰਹਮ ਦੀ ਭਗਵਾਨ ਦੇ ਸਮਾਨ ਹੀ ਸੇਵਾ ਕਰਨ ਦੀ ਆਗਿਆ ਦਿੱਤੀ ਹੈ। (87-88)

loop
CATEGORIES

Type: Keywords Exact phrase