॥ શ્રી સ્વામિનારાયણો વિજયતે ॥

॥ સત્સંગદીક્ષા ॥

Mahant

MAHANT CHALLENGE

225

हरौ गुरौ च प्रत्यक्षे मनुष्यभावदर्शनः।

शिथिलो नियमे यश्च न तस्य सङ्गमाचरेत्॥२२५॥

હરૌ ગુરૌ ચ પ્રત્યક્ષે મનુષ્યભાવદર્શનઃ।

શિથિલો નિયમે યશ્ચ ન તસ્ય સઙ્ગમાચરેત્॥૨૨૫॥

Harau gurau cha pratyakṣhe manuṣhya-bhāva-darshanaha ।

Shithilo niyame yash-cha na tasya sangam ācharet ॥225॥

જે મનુષ્ય પ્રત્યક્ષ ભગવાનમાં અને ગુરુમાં મનુષ્યભાવ જોતો હોય અને નિયમ પાળવામાં શિથિલ હોય તેનો સંગ ન કરવો. (૨૨૫)

Je manuṣhya pratyakṣh Bhagwānmā ane gurumā manuṣhyabhāv joto hoy ane niyam pāḷavāmā shithil hoy teno sang na karavo. (225)

One should avoid the company of those who are lax in observing niyams or see human traits in the manifest form of Bhagwan or the guru. (225)

जो मनुष्य प्रत्यक्ष भगवान में और गुरु में मनुष्यभाव देखता हो तथा नियम-पालन में शिथिल हो उसका संग न करें। (२२५)

जो मनुष्य प्रत्यक्ष भगवंत आणि गुरूंमध्ये मनुष्यभाव पाहत असेल आणि नियमपालनात शिथिल असेल, त्याचा संग करू नये. (225)

loop
256

एकादश्या व्रतं नित्यं कर्तव्यं परमादरात्।

तद्दिने नैव भोक्तव्यं निषिद्धं वस्तु कर्हिचित्॥२५६॥

એકાદશ્યા વ્રતં નિત્યં કર્તવ્યં પરમાદરાત્।

તદ્દિને નૈવ ભોક્તવ્યં નિષિદ્ધં વસ્તુ કર્હિચિત્॥૨૫૬॥

Ekādashyā vratam nityam kartavyam param-ādarāt ।

Tad-dine naiva bhoktavyam niṣhiddham vastu karhichit ॥256॥

એકાદશીનું વ્રત સદાય પરમ આદર થકી કરવું. તે દિવસે નિષિદ્ધ વસ્તુ ક્યારેય ન જમવી. (૨૫૬)

Ekādashīnu vrat sadāy param ādar thakī karavu. Te divase niṣhiddha vastu kyārey na jamavī. (256)

One should always observe the ekādashi fast with utmost reverence. On this day, prohibited items should never be consumed. (256)

एकादशी का व्रत सदैव परम आदर से करें। उस दिन निषिद्ध वस्तु कदापि न खाएँ। (२५६)

एकादशीचे व्रत सदा परम आदराने करावे. त्या दिवशी निषिद्ध वस्तू कधीही खाऊ नयेत. (256)

loop
274

जीवनम् उन्नतिं याति धर्मनियमपालनात्।

अन्यश्चाऽपि सदाचारपालने प्रेरितो भवेत्॥२७४॥

જીવનમ્ ઉન્નતિં યાતિ ધર્મનિયમપાલનાત્।

અન્યશ્ચાઽપિ સદાચારપાલને પ્રેરિતો ભવેત્॥૨૭૪॥

Jīvanam unnatim yāti dharma-niyama-pālanāt ।

Anyashchā’pi sadāchāra-pālane prerito bhavet ॥274॥

ધર્મ-નિયમ પાળવાથી જીવન ઉન્નત થાય છે અને અન્યને પણ સદાચાર પાળવાની પ્રેરણા મળે છે. (૨૭૪)

Dharma-niyam pāḷavāthī jīvan unnat thāy chhe ane anyane paṇ sadāchār pāḷavānī preraṇā maḷe chhe. (274)

Observing dharma and niyams elevates the quality of one’s life and also inspires others to live righteously. (274)

धर्म-नियमों का पालन करने से जीवन उन्नत होता है और अन्य को भी सदाचार के पालन की प्रेरणा मिलती है। (२७४)

धर्म-नियम पाळल्याने जीवन उन्नत होते आणि दुसऱ्यांना पण सदाचार पाळण्याची प्रेरणा मिळते. (274)

loop
291

अक्षरब्रह्मसाधर्म्यं संप्राप्य दासभावतः।

पुरुषोत्तमभक्तिर्हि मुक्तिरात्यन्तिकी मता॥२९१॥

અક્ષરબ્રહ્મસાધર્મ્યં સંપ્રાપ્ય દાસભાવતઃ।

પુરુષોત્તમભક્તિર્હિ મુક્તિરાત્યન્તિકી મતા॥૨૯૧॥

Akṣharabrahma-sādharmyam samprāpya dāsa-bhāvataha ।

Puruṣhottama-bhaktir hi muktir ātyantikī matā ॥291॥

અક્ષરબ્રહ્મનું સાધર્મ્ય પ્રાપ્ત કરી પુરુષોત્તમની દાસભાવે ભક્તિ કરવી એ મુક્તિ માનવામાં આવી છે. (૨૯૧)

Akṣharbrahmanu sādharmya prāpt karī Puruṣhottamnī dāsbhāve bhakti karavī e mukti mānavāmā āvī chhe. (291)

Attaining oneness with Aksharbrahman and offering humble devotion to Purushottam is considered to be mukti. (291)

अक्षरब्रह्म के साधर्म्य को प्राप्त कर पुरुषोत्तम की दासभाव से भक्ति करना ही आत्यंतिक मुक्ति मानी गई है। (२९१)

अक्षरब्रह्मांचे साधर्म्य प्राप्त करून पुरुषोत्तमांची दास्यभावाने भक्ती करावी हीच मुक्ती मानण्यात आली आहे. (291)

loop
SHLOKAS

Type: Keywords Exact phrase