॥ શ્રી સ્વામિનારાયણો વિજયતે ॥

॥ સત્સંગદીક્ષા ॥

Yogi

YOGI CHALLENGE

116

निजाऽऽत्मानं ब्रह्मरूपं देहत्रयविलक्षणम्।

विभाव्योपासनं कार्यं सदैव परब्रह्मणः॥११६॥

નિજાઽઽત્માનં બ્રહ્મરૂપં દેહત્રયવિલક્ષણમ્।

વિભાવ્યોપાસનં કાર્યં સદૈવ પરબ્રહ્મણઃ॥૧૧૬॥

Nijā’tmānam brahmarūpam deha-traya-vilakṣhaṇam ।

Vibhāvyopāsanam kāryam sadaiva Parabrahmaṇaha ॥116॥

ત્રણ દેહથી વિલક્ષણ એવા પોતાના આત્માને વિષે બ્રહ્મરૂપની વિભાવના કરી સદૈવ પરબ્રહ્મની ઉપાસના કરવી. (૧૧૬)

Traṇ dehthī vilakṣhaṇ evā potānā ātmāne viṣhe brahmarūpnī vibhāvanā karī sadaiv Parabrahmanī upāsanā karavī. (116)

Identify one’s ātmā, which is distinct from the three bodies, as brahmarup and always offer upāsanā to Parabrahman. (116)

तीनों देहों से विलक्षण अपनी आत्मा में ब्रह्मरूप की विभावना कर सदैव परब्रह्म की उपासना करें। (११६)

तीन देहांहून विलक्षण अशा स्वतःच्या आत्म्याविषयी ब्रह्मरूपाची विभावना करून सदैव परब्रह्मांची उपासना करावी. (116)

loop
117

अक्षराधिपतेर्भक्तिं सधर्मामाचरेत् सदा।

धर्मेण रहितां नैव भक्तिं कुर्यात् कदाचन॥११७॥

અક્ષરાધિપતેર્ભક્તિં સધર્મામાચરેત્ સદા।

ધર્મેણ રહિતાં નૈવ ભક્તિં કુર્યાત્ કદાચન॥૧૧૭॥

Akṣharādhipater bhaktim sa-dharmām ācharet sadā ।

Dharmeṇa rahitām naiva bhaktim kuryāt kadāchana ॥117॥

અક્ષરાધિપતિ પરમાત્માની ભક્તિ સદા ધર્મે સહિત કરવી. ક્યારેય ધર્મે રહિત ભક્તિ ન કરવી. (૧૧૭)

Akṣharādhipati Paramātmānī bhakti sadā dharme sahit karavī. Kyārey dharme rahit bhakti na karavī. (117)

One should offer devotion to Paramatma, the sovereign of Akshar, while always upholding dharma. One should never perform bhakti without dharma. (117)

अक्षराधिपति परमात्मा की भक्ति सदैव धर्म सहित करें। धर्म से रहित भक्ति कदापि न करें। (११७)

अक्षराधिपती परमात्म्याची भक्ती सदैव धर्मासहित करावी. धर्मरहित भक्ती कधीही करू नये. (117)

loop
120

परस्माद् ब्रह्मणोऽन्यस्मिन्नक्षराद् ब्रह्मणस्तथा।

प्रीत्यभावो हि वैराग्यम् अङ्गं भक्तेः सहायकम्॥१२०॥

પરસ્માદ્ બ્રહ્મણોઽન્યસ્મિન્નક્ષરાદ્ બ્રહ્મણસ્તથા।

પ્રીત્યભાવો હિ વૈરાગ્યમ્ અઙ્ગં ભક્તેઃ સહાયકમ્॥૧૨૦॥

Parasmād Brahmaṇo’nyasmin-nakṣharād Brahmaṇas-tathā ।

Prītyabhāvo hi vairāgyam angam bhakteh sahāyakam ॥120॥

પરબ્રહ્મ તથા અક્ષરબ્રહ્મ સિવાય અન્યત્ર પ્રીતિ ન હોવી તે વૈરાગ્ય છે. તે ભક્તિનું સહાયક અંગ છે. (૧૨૦)

Parabrahma tathā Akṣharbrahma sivāya anyatra prīti na hovī te vairāgya chhe. Te bhaktinu sahāyak ang chhe. (120)

Vairāgya is to not have love for anything or anyone other than Parabrahman and Aksharbrahman. It serves to support bhakti. (120)

परब्रह्म तथा अक्षरब्रह्म के अतिरिक्त अन्यत्र प्रीति न होना ही वैराग्य है। यह भक्ति का सहायक अंग है। (१२०)

परब्रह्म आणि अक्षरब्रह्मांशिवाय अन्यत्र प्रीती नसावी ते वैराग्य आहे. ते भक्तीचे सहायक अंग आहे. (120)

loop
122

सेवा हरेश्च भक्तानां कर्तव्या शुद्धभावतः।

महद्भाग्यं ममास्तीति मत्वा स्वमोक्षहेतुना॥१२२॥

સેવા હરેશ્ચ ભક્તાનાં કર્તવ્યા શુદ્ધભાવતઃ।

મહદ્ભાગ્યં મમાસ્તીતિ મત્વા સ્વમોક્ષહેતુના॥૧૨૨॥

Sevā Haresh-cha bhaktānām kartavyā shuddha-bhāvataha ।

Mahad-bhāgyam mamāstīti matvā sva-mokṣha-hetunā ॥122॥

ભગવાન અને ભક્તોની સેવા શુદ્ધભાવે, મારાં મોટાં ભાગ્ય છે એમ માનીને પોતાના મોક્ષ માટે કરવી. (૧૨૨)

Bhagwān ane bhaktonī sevā shuddhabhāve, mārā moṭā bhāgya chhe em mānīne potānā mokṣha māṭe karavī. (122)

One should serve Bhagwan and his devotees with pure intentions, believing it to be one’s great fortune and with the goal of attaining one’s moksha. (122)

भगवान एवं भक्तों की सेवा शुद्ध भाव से, अपना बड़ा सौभाग्य मानकर अपने मोक्ष के लिए करें। (१२२)

भगवंतांची आणि भक्तांची सेवा शुद्धभावाने, माझे मोठे भाग्य आहे असे मानून स्वतःच्या मोक्षासाठी करावी. (122)

loop
123

नेयो न व्यर्थतां कालः सत्सङ्गं भजनं विना।

आलस्यं च प्रमादादि परित्याज्यं हि सर्वदा॥१२३॥

નેયો ન વ્યર્થતાં કાલઃ સત્સઙ્ગં ભજનં વિના।

આલસ્યં ચ પ્રમાદાદિ પરિત્યાજ્યં હિ સર્વદા॥૧૨૩॥

Neyo na vyarthatām kālah satsangam bhajanam vinā ।

Ālasyam cha pramādādi pari-tyājyam hi sarvadā ॥123॥

સત્સંગ અને ભજન વિના વ્યર્થ કાળ નિર્ગમવો નહીં. આળસ તથા પ્રમાદ વગેરેનો હંમેશાં પરિત્યાગ કરવો. (૧૨૩)

Satsang ane bhajan vinā vyartha kāḷ nirgamavo nahī. Āḷas tathā pramād vagereno hammeshā parityāg karavo. (123)

One should not let time pass wastefully without satsang or devotion. One should always give up laziness and negligence. (123)

सत्संग एवं भजन के बिना व्यर्थ समय व्यतीत न करें। आलस्य एवं प्रमाद आदि का सदैव परित्याग करें। (१२३)

सत्संग आणि भजनाशिवाय व्यर्थ काळ व्यतीत करू नये. आळस आणि प्रमाद वगैरेचा सदैव परित्याग करावा. (123)

loop
124

कुर्याद्धि भजनं कुर्वन् क्रिया आज्ञाऽनुसारतः।

क्रियाबन्धः क्रियाभारः क्रियामानस्ततो नहि॥१२४॥

કુર્યાદ્ધિ ભજનં કુર્વન્ ક્રિયા આજ્ઞાઽનુસારતઃ।

ક્રિયાબન્ધઃ ક્રિયાભારઃ ક્રિયામાનસ્તતો નહિ॥૧૨૪॥

Kuryāddhi bhajanam kurvan kriyā āgnā’nusārataha ।

Kriyā-bandhah kriyā-bhārah kriyāmānas-tato na hi ॥124॥

ભજન કરતાં કરતાં ક્રિયા કરવી. આજ્ઞા અનુસારે કરવી. આમ કરવાથી ક્રિયાનું બંધન ન થાય, ક્રિયાનો ભાર ન લાગે અને ક્રિયાનું માન ન આવે. (૧૨૪)

Bhajan karatā karatā kriyā karavī. Āgnā anusāre karavī. Ām karavāthī kriyānu bandhan na thāy, kriyāno bhār na lāge ane kriyānu mān na āve. (124)

One should perform tasks while engaging in devotion and according to āgnā. By doing so, one will not become attached to one’s actions, be burdened by them or develop ego because of them. (124)

भजन करते हुए क्रिया करें। आज्ञा के अनुसार क्रिया-प्रवृत्ति करें। इससे क्रिया बंधनकारक नहीं होती, क्रिया भाररूप नहीं लगती तथा क्रिया करने पर भी अभिमान नहीं आता। (१२४)

भजन करता करता कर्म करावे, आज्ञेनुसार करावे. असे केल्याने कर्माचे बंधन होत नाही, कर्माचे ओझे जाणवत नाही आणि कर्माचा अभिमान येत नाही. (124)

loop
125

सेवया कथया स्मृत्या ध्यानेन पठनादिभिः।

सुफलं समयं कुर्याद् भगवत्कीर्तनादिभिः॥१२५॥

સેવયા કથયા સ્મૃત્યા ધ્યાનેન પઠનાદિભિઃ।

સુફલં સમયં કુર્યાદ્ ભગવત્કીર્તનાદિભિઃ॥૧૨૫॥

Sevayā kathayā smṛutyā dhyānena paṭhanādibhihi ।

Sufalam samayam kuryād Bhagavat-kīrtanādibhihi ॥125॥

સેવા, કથા, સ્મરણ, ધ્યાન, પઠનાદિ તથા ભગવત્કીર્તન વગેરેથી સમયને સુફળ કરવો. (૧૨૫)

Sevā, kathā, smaraṇ, dhyān, paṭhanādi tathā bhagwat-kīrtan vagerethī samayne sufaḷ karavo. (125)

One should fruitfully use time by performing sevā, listening to discourses, smruti, meditating, studying, singing kirtans of Bhagwan and engaging in other such activities. (125)

सेवा, कथा, स्मरण, ध्यान, पठन आदि तथा भगवत्कीर्तन इत्यादि से समय को सुफल करें। (१२५)

सेवा, कथा, स्मरण, ध्यान, पठनादी तथा भगवत्कीर्तन वगैरेने वेळ सुफळ करावा. (125)

loop
126

स्वदुर्गुणान् अपाकर्तुं संप्राप्तुं सद्‌गुणांस्तथा।

सत्सङ्गाऽऽश्रयणं कार्यं स्वस्य परममुक्तये॥१२६॥

સ્વદુર્ગુણાન્ અપાકર્તું સંપ્રાપ્તું સદ્‌ગુણાંસ્તથા।

સત્સઙ્ગાઽઽશ્રયણં કાર્યં સ્વસ્ય પરમમુક્તયે॥૧૨૬॥

Sva-dur-guṇān apā-kartum sam-prāptum sad-guṇāns-tathā ।

Satsangā’shrayaṇam kāryam svasya parama-muktaye ॥126॥

સત્સંગનો આશરો પોતાના દુર્ગુણોને ટાળવા, સદ્‌ગુણોને પ્રાપ્ત કરવા અને પોતાના પરમ કલ્યાણ માટે કરવો. (૧૨૬)

Satsangno āsharo potānā durguṇone ṭāḷavā, sadguṇone prāpt karavā ane potānā param kalyāṇ māṭe karavo. (126)

One should take the refuge of satsang to rid oneself of flaws, acquire virtues and attain ultimate moksha. (126)

सत्संग का आश्रय अपने दुर्गुणों को दूर करने, सद्‌गुणों को प्राप्त करने एवं अपने परम कल्याण के लिए करें। (१२६)

सत्संगाचा आश्रय स्वतःच्या दुर्गुणांना टाळण्यासाठी, सद्गुणांच्या प्राप्तीसाठी आणि स्वतःच्या परम कल्याणासाठी करावा. (126)

loop
127

प्रसन्नतां समावाप्तुं स्वामिनारायणप्रभोः।

गुणातीतगुरूणां च सत्सङ्गमाश्रयेत् सदा॥१२७॥

પ્રસન્નતાં સમાવાપ્તું સ્વામિનારાયણપ્રભોઃ।

ગુણાતીતગુરૂણાં ચ સત્સઙ્ગમાશ્રયેત્ સદા॥૧૨૭॥

Prasannatām samāvāptum Swāminārāyaṇa-Prabhoho ।

Guṇātīta-gurūṇām cha satsangam āshrayet sadā ॥127॥

સ્વામિનારાયણ ભગવાન તથા ગુણાતીત ગુરુઓની પ્રસન્નતા પ્રાપ્ત કરવા સદા સત્સંગનો આશરો કરવો. (૧૨૭)

Swāminārāyaṇ Bhagwān tathā guṇātīt guruonī prasannatā prāpt karavā sadā satsangno āsharo karavo. (127)

One should forever take the refuge of satsang to attain the pleasure of Swaminarayan Bhagwan and the Gunatit gurus. (127)

भगवान श्रीस्वामिनारायण तथा गुणातीत गुरुओं की प्रसन्नता प्राप्त करने के लिए सदैव सत्संग का आश्रय करें। (१२७)

स्वामिनारायण भगवान आणि गुणातीत गुरूंची प्रसन्नता प्राप्त करण्यासाठी सदैव सत्संगाचा आश्रय करावा. (127)

loop
128

अहो इहैव नः प्राप्तावक्षरपुरुषोत्तमौ।

तत्प्राप्तिगौरवान्नित्यं सत्सङ्गानन्दमाप्नुयात्॥१२८॥

અહો ઇહૈવ નઃ પ્રાપ્તાવક્ષરપુરુષોત્તમૌ।

તત્પ્રાપ્તિગૌરવાન્નિત્યં સત્સઙ્ગાનન્દમાપ્નુયાત્॥૧૨૮॥

Aho ihaiva nah prāptāv-Akṣhara-Puruṣhottamau ।

Tat-prāpti-gauravān-nityam satsang-ānandam āpnuyāt ॥128॥

અહો! આપણને અક્ષર અને પુરુષોત્તમ બંને અહીં જ મળ્યા છે. તેમની પ્રાપ્તિના કેફથી સત્સંગના આનંદને સદાય માણવો. (૧૨૮)

Aho! Āpaṇne Akṣhar ane Puruṣhottam banne ahī ja maḷyā chhe. Temanī prāptinā kefthī satsangnā ānandne sadāy māṇavo. (128)

O! We have attained both Akshar and Purushottam here [in this life]. With the joy of having attained them, one should always relish the bliss of satsang. (128)

अहो! हमें तो अक्षर एवं पुरुषोत्तम दोनों यहीं मिले हैं। उनकी प्राप्ति के उल्लास से सत्संग के आनंद का सदैव अनुभव करें। (१२८)

अहो! आपल्याला अक्षर आणि पुरुषोत्तम दोन्ही येथेच मिळाले आहेत. त्यांच्या प्राप्तीच्या कैफाने सत्संगाचा आनंद सदैव मानावा. (128)

loop
SHLOKAS

Type: Keywords Exact phrase